Anatomie psa

23.07.2012 08:25
yaxswdfv

Kostra psa

1. Lebka
2. Krční obratle
3. Hrudní obratle
4. Bederní obratle
5.-6. Ocasní obratle
7. Pánev
8. Kyčelní kloub
9. Stehení kost
10. Čéška
11. Lýtková kost
12. Holenní kost
13. Hlezno
15. Nárt
16. Prsty
19. Zápěstí
20. Loketní kost
21. Vřetenní kost
22. Hrudní kost
23. Ramenní kost
24. Žebra
25. Lopatka
 
 
 

Vývojová stadia růstu

0. až 2. týden
Štěňata se rodí slepá a hluchá a nemají ani čich. V tomto období má štěně silně vyvinutý sací reflex a většinu dne spí a saje mléko od matky.Také se dokáže přesunout na krátkou vzdálenost lezením plovavým pohybem, ale ještě neumí chodit ani se postavit. Oči se štěňátku otevírají kolem 12 dne, ale zpočátku je jejich zrak ještě slabý.

2. až 3. týden
Štěně začíná chodit a je schopno samo močit a vyprazdňovat se, v předchozím období u tohoto musela asistovat fenka, která je k tomu stimulovala olizováním pohlavního orgánu a konečníku. Kolem 20. dne věku štěněte začíná fungovat sluch a čich. Je prokázáno, že v tuto dobu je vhodné se štěňaty lehce manipulovat, občas je vzít do ruky, štěně je v tomto případě vystavováno lehkému stresu a pro pozdější dobu je lépe vybaveno ke zvládnutí jiných stresových situací.

3. až 12. týden
V této době by měla nastat postupná socializace štěněte, což znamená častější kontakt s člověkem, která je důležitá pro jeho pozdější život v nové lidské smečce.
Okolo 4. týdne stáří štěněte se čich, zrak a sluch stává vyvinutějším. Štěně začíná reagovat na silnější zvukové podněty, matka v tomto období začíná štěňata usměrňovat vrčením. V tomto období již štěňata vykonávají svou potřebu mimo pelech. Jsou již také schopna začít přijímat tuhou potravu. Štěňata si začínají spolu hrát.
Okolo 5. týdne po narození již při svých hrách na sebe cení zuby, honí se spolu a začínají nosit v tlamě předměty. Mějme na paměti, že v této době je nutný častý kontakt chovatele a štěňat, aby proběhla řádná socializace, tolik důležitá pro jejich další život mezi lidmi.

6. až 8. týden
V tomto období štěně obvykle odchází od matky a sourozenců do nového domova. V novém, stálém domově štěně musí okamžitě pochopit, kdo je v rodině pánem, musí se naučit rozlišovat hierarchii rodiny.

3. až 6. měsíc
Toto období je ideální k postupnému výcviku psa a také k vyčlenění jeho postavení v nové rodině. V tomto období je štěně dobře tvárné a za úplatu (pamlsek) je schopno vykonávat to, co po něm požadujeme, nezapomeňme také na slovní pochvalu s patřičnou intonací v hlase. Intonace našeho hlasu je pro komunikaci se psem velmi důležitá. Štěně se brzy naučí, podle našeho hlasu rozpoznat, co je špatně a co dobře,.

6. až 12. měsíc ( u některých plemen 6. až 18. měsíc)-PUBERTA!!!
Toto je jistě pro vás, a hlavně nezkušené majitele nejobtížněji zvládnutelné období v soužití s vašim psem. Pokud jste v předcházejícím období ve výchově nic nezanedbávali, podaří se vám zvládnout toto zvládnout s menšími obtížemi. V tuto dobu určitě poznáte, kde jste kladli menší důraz, váš pes totiž určitě provede nejeden pokus o to, aby povýšil své postavení v hierarchii vaší smečky (rodiny). Při těchto jeho pokusech musíte být velmi důslední, váš kamarád musí pochopit, že jeho snahy jsou zbytečné. Nic však netrvá věčně, a toto období skončí, než se nadějete. Neřešte to tím, že se svého nového kamaráda zřeknete díky jeho dospívání a zbavíte se ho!!!

Od 1 roku (1,5 roku): Dospělost
V tomto období se pes již zklidní, tělesně je již dospělý, jeho charakterové vlastnosti jsou již plně vyvinuty, ale je nutné je stále upevňovat, neboť úplně se stabilizují až kolem 3. roku věku.
 
 
 

Hmat

Hmatem jsou vnímány podněty celého těla (např. tlak, bolest, chlad, svědivost) a vše probíhá pomocí kožního smyslového ústrojí. Kůže - pokrývá většinu těla psa a chrání ho proti vnějšímu prostředí. Skládá se z pokožky, škáry a podkoží. Jsou v ní umístěny aromatické a mazové žlázy. Známe tři druhy ochlupení: srst krycí, hustší podsadu a chlupy hmatové. Ke kožním útvarům patří také nášlapové polštářky, které jsou silně zrohovatělé a z kterých vyrůstají drápy

 

Zrak

Pes má podle všech výzkumů zrak horší než má člověk. Sítnice neobsahuje tolik čípků jako sítnice člověka a proto není pes schopen rozeznávat tolik barev, a dosud se vedou spory, jestli pes vidí černobíle nebo může alespoň pár barev vnímat. Sítnice pejsek obsahuje zase naopak více tyčinek než sítnice u člověka tudíž pes vidí mnohem lépe v šeru. Jeho oči, které jsou usazené na boku hlavy, umožňují horší vnímání reliéfu, ale zvětšují zorné pole.

 

Čich

Nejen nejvyvinutějším, ale jakýmsi hlavním smyslovým orgánem u psa je čich. Je pro psa téměř tak nepostradatelný, jako pro nás oči. Nachází se v dutině nosní a zaujímá největší část horního nosního průduchu a zadní část nosní přepážky. Skládá se z lamelového systému velmi jemných chrupavek a kostí. Celý je pokryt sliznicí. Právě ve sliznici se nachází velké množství čichových buněk, na jejichž výběžcích se nacházejí čichové řasy. Čichové řasy jsou citlivé na pach, předávají impuls čichovým buňkám a tyto dále za pomoci nervové soustavy dávají podnět mozku, kde způsobují pachový vjem. Čichový orgán patří k orgánům chemického smyslu. Sliznice díky čichovým buňkám disponuje zvláštní citlivostí. Podráždění pachovými částicemi vyvolává "pocit pachu".
Citlivost čichu psa není u všech jedinců stejná, ale je značně individuální. Plocha nosní sliznice o tloušťce 0,1 mm dosahuje u psa v průměru asi 135 cm2, např.u plemene německý ovčák dosahuje až 170 cm2. U člověka při tloušťce 0,006 mm nosní sliznice s čichovými buňkami má rozlohu pouze 5 cm2. Pro představivost: pes vnímá pach syrového masa o váze 0,002 g. Člověk neucítí syrové maso ještě ani při 100× větším množství. Nejen proto platí, že pes je tedy schopen zachytit pach přibližně ve stokrát menší koncentraci než člověk. Aby pes začal intenzivněji pach vnímat, je na to zapotřebí několika rychle za sebou jdoucích krátkých, ale výrazných vdechů.

 

 

Sluch

Sluch psa je několikrát citlivější než u člověka
  • Psi jsou schopni zachytit i ultrazvukové signály
  • Dokonalý sluch psa pomáhá při jeho výcviku
Pes zaměří zdroj zvuku v setinách vteřiny a slyší zvuky čtyřikrát lépe než člověk.Psi také lépe slyší vysokofrekvenční zvuky a zachytí i signály z ultrazvukovém rozsahu,které jsou pro člověka neslyšitelné.Tyto schopnosti se vyvinuli u psovitých šelem.Pro domácího psa ale může být tento sluch nevýhodou,protože velkým hlukem trpí.Někteří psi mají strach z určitých zvuků,např. hřmění hromu nebo výstřelů z dělbuchů.Lidé mohou dobrého sluchu psa využít a zjednodušit tak výcvik a komunikaci.Psi dobře reagují na píšťalku nebo pouze hvízdání.

 

Anatomie tlapky

Na předních končetinách jsou tlapky tvořené 5 články prstů s drápky a polštářky. Z pěti prstů se dotýkají podložky jen čtyři. První prst vyrůstá výš než ostatní na vnitřní straně končetiny nad úrovní zápěstí, má málo vyvinutý polštářek, ale drápek roste rychleji než ostatní - nemá možnost se přirozeně obrušovat. Někteří chovatelé, zejména chovají-li pracovní plemena, nechávají štěňatům z důvodů zranění (snadné zatržení drápu) tyto prsty odstraňovat. Uprostřed tlapy je také velký středový záprstní polštářek, který navazuje na prsty a pes na něj nejvíce našlapuje. Nad ním ze zadní strany tlapky o něco výše je pak ještě jeden malý zápěstní polštářek.
dswa
Na zadních končetinách jsou také čtyři prsty s drápky a polštářky, které se dotýkají podložky a další roste o něco výš (známý jako paspárek nebo vlčí drápek). Je většinou zakrnělý a pokud vůbec vyroste, tak ho chovatelé u štěňátek odstraňují. Někdy je však znakem určitého plemene (zdvojený paspárek u briardů) a v takovém případě se odstraňovat nesmí! Pokožka polštářků je silně zrohovatělá, ale poměrně pružná a silná až tři milimetry. Pružnost polštářků zajišťuje silná vrstva podkoží a škáry s vyživovacími žlázkami. Tím polštářky (mimo to, že nesou váhu celého těla) zajišťují "odpružení" nárazů vzniklých pohybem. Na povrchu je tlapka porostlá většinou kratší srstí než je na těle psa

 

 

 

Zuby

Zuby se skládají z tvrdé zuboviny, potažené tvrdší sklovinou, a v čelisti jsou fixovány podle své velikosti různým počtem kořenů.
Mléčný chrup čítá 28 zubů, z toho 6 řezáků, 2 špičáky a 6 třenových zubů (premolárů) v každé čelisti. Stoličky (moláry) nemají štěňata žádné. Mléčné zuby jsou menší než zuby trvalé, a odlišují se také barvou, jsou šedivě bílé. Mléčné zuby se začínají prořezávat ve stáří 3 - 4 týdnů věku a všechny jsou prořezány do věku 2 měsíců.
Trvalý chrup čítá 42 zubů, z toho 12 řezáků, 4 špičáky, 16 třenových zubů (premolárů) a 10 stoliček (molárů), jejichž počet je v dolní a horní čelisti rozdílný. V horní čelisti trvalého chrupu je 20 zubů, v dolní pak 22 zubů. Trvalé zuby jsou založeny v čelistech pod mléčnými zuby a v době výměny chrupu mléčné zuby z čelisti vytlačují. Výměna zubů začíná asi od poloviny 4. měsíce a pokračuje v průběhu 5. měsíce života štěněte. K výměně mléčného chrupu za trvalý dochází dříve u velkých plemen.
 

 

Jak poznat první hárání u fenky

Pohlavní dospívání ( puberta) je stav , kdy samice dosahuje určité úrovně hormonální aktivity a na vaječnících vznikají zcela typické změny související s dozráváním prvních vajíček.
Puberta u fen nastupuje obvykle několik měsíců po dosažení velikosti a hmotnosti dospělého jedince. Věk ve kterém dochází k prvnímu hárání je odlišný a záleží na plemeni, způsobu chovu a na výživě . Průměrný věk , kdy dochází k prvnímu hárání je 8 - 12 měsíců. Časněji dochází k pohlavnímu dospívání u fen malých plemen, fen křížených, žijících více venku, nebo v kontaktu s jinými psi. Naopak dosažení pohlavní aktivity je výrazně oddáleno špatnou výživou, stresem a zdravotními problémy.
První říje nejsou plnohodnotné a často probíhají skrytě , fena má menší výtok, který si stačí olízat. Je třeba připomenout, že pohlavní dospělost nastupuje dříve než dospělost tělesná. Z tohoto důvodu by mělo první krytí být až u druhé, lépe až u třetí říje.
Po dosažení pohlavní dospělosti dochází u samic k začátku pohlavního cyklu, který je relativně pravidelný. Fena je považována za zvíře diestrické. Estrus ( říje) tedy u ní probíhá dva krát ročně. Toto je asi u 70 % fen. Ostatních 30% fen hárá 1 až 4 x ročně.Meziříjový interval je u jednotlivých zvířat stabilní a prodlužuje se stářím, zdravotními problémy, předchozí graviditou, izolací zvířete od ostatních jedinců a špatnou tělesnou kondicí. Délka tohoto intervalu je závislá i na plemeni.Častěji hárají feny např. německého ovčáka , jezevčíka a pudla, naopak dlouhý meziříjový interval mají feny plemene basenži.
Pohlavní cyklus se rozděluje na několik částí.
1. Proestrus ( předříjová fáze) - 1 - 10 den hárání. Na základě vnějších příznaků je ohraničen objevením se krvavého výtoku z pochvy ( vulvy) na počátku a je ukončen nástupem svolnosti k páření, popř. změnou barvy výtoku na slámově žlutý.V tomto období dochází k otoku a zduření zevních pohlavních orgánů feny ( přezky).Fena se stává atraktivní pro psi, které nejprve odmítá a ke konci této fáze je k nim pasivně tolerantní.Fenka se může stát méně poslušnou, často trpívá nechutenstvím.
Na začátku proestru se fena intenzívně čistí a tak majitel většinou zpozoruje výtok 2 - 3 dny od začátku hárání.Krvavý výtok vzniká přestupem červených krvinek přes stěnu dělohy a pochvy a popraskáním jemných krevních vlásečnic.Ke konci tohoto období se charakter výtoku mění na světleji červený až růžový a posléze na slámově žlutý.
2. Estrus ( vlastní říje) - 11 - 23 den hárání, to znamená , že vlastní říje trvá u feny asi 5 až 9 dní. V tomto období dochází u fen k svolnost k páření. Sexuální chování je výrazné, jsou velmi atraktivní pro psi , které vyhledávají a nastavují se jim. Na vrcholu říje se fena psům sama podbízí a při vzeskoku psa drží a dává ocas na stranu.
Ve vrcholu říje dochází k ovulaci. Ovulace je proces uvolnění vajíček z vaječníku do vejcovodů.Zde vajíčka zrají a čekají na spermie. Pokud dojde ke spojení se psem , tak k oplození vajíček dochází ve vejcovodu. životaschopnost vajíček se pohybuje okolo 40 hodin.
Výtok v tomto období slábne, a ke konci se stává rezavě nahnědlým až ,, špinavým".Na konci říje je sexuální chování nevýrazné, fena ztrácí atraktivnost pro psi.
Předjířová a říjová fáze se u fen nazývá hárání.
3.Metestrus ( poříjové období) - 10 - 65 den po hárání. Pokud nedošlo k nakrytí feny dostávají se pohlavní orgány feny do původního stavu. Pokud došlo k oplození, potom je metestrus ukončen porodem.
Fena je v tomto období neatraktivní pro psi, není svolná k páření, na psi je často agresivní.
4. Anestrus ( období pohlavního klidu)- je obdob trvající do nástupu další říje.
Po osmém roce života dochází k relativně častým změnám v pohlavním cyklu. Jsou časté delší meziříjové intervaly, zvýšené procento potratů, ztížených porodů, anomálií plodů a snižuje se také počet narozených štěňat.